Sphynx - popis plemene

Zprávy o bezsrstých kočkách ve střední Americe jsou známé již z historie. Jenže gen zapříčiňující bezsrstost je recesivní. Má-li se prosadit i u příští generace je nezbytné, aby jeho nositelem byli oba rodiče. Proto se v minulosti vyskytovaly bezsrsté kočky jen spontánně a nahodile.
Současné plemeno bezsrsté kočky, známé jako Sphynx, bylo vyšlechtěno koncem 60. let 20. století, ale tentokrát v severní Americe. Konkrétně v Kanadě. Proto také bývá sphynx označován jako kanadská bezsrstá kočka.
První sphynx se narodil v roce 1966 v Torontu americké krátkosrsté kočce. Ostatní sourozenci zůstali normální, krátkosrstí. Ale i sphynx má ve skutečnosti velmi krátkou podsadu. Proto když pohladíte sphynxe máte pocit, jako když hladíte broskev. Pro řadu lidí je však kočka bez srsti něco zcela nepředstavitelného. A také organizací FIFe bylo toto plemeno oficiálně uznané až od 1.ledna 2002.

Pokud jde o náročnost na teplotu, pak to co platí pro krátkosrsté kočky jako jsou rexové, to platí pro bezsrsté kočky dvojnásob. Absence srsti způsobuje náchylnost k různým nemocem, které souvisí s teplotou. Proto lze sphynxe chovat téměř výhradně v bytě. A to v dobře vytápěném bytě, protože se neradi zdržují na chladných místech.
Podobně jako u rexů je i tělesná teplota sphynxů až o dva stupně vyšší než je tomu u běžných koček. Rychlejší metabolismus však způsobuje zvýšenou konzumaci potravy. Naštěstí však sphynxové nejsou v jídle nijak vybíraví.

Standard plemene Sphynx

Hlava:

Má tvar modifikovaného klínu se zaoblenými obrysy, poněkud delší než jeho šířka. Lebka je lehce zakulacená s plochým čelem, vystouplými lícními kostmi a zakulacenou bradou. Hmatové chlupy jsou celé nebo ulámané, vzpřímené.

Nos:

Při nasazení rovného nosu je patrný lehký až mírný stop.

Uši:

Jsou velké, široké a v nasazení otevřené s lehce zakulacenými špičkami. Vnitřní strana ucha je zcela bez srsti. Slabé osrstění na vnějším dolním okraji ucha a na jeho zadní straně je povoleno. Jsou umístěny vzpřímené, směřují zevně v lehkém úhlu k hlavě.

Oči:

Velké, tvarem podobné citronu, postavené šikmo směrem k zevnímu okraji ucha. Odstup mezi očima je o něco větší než šířka jednoho ucha.
Barva očí v ideálním případě ladí se zbarvením kůže.

Krk:

Středně dlouhý, šíje zaoblená a svalnatá, zaúhlená od lopatek k nasazení hlavy. Silná zejména u kocourů.

Tělo:

Středně dlouhé, tvrdé a svalnaté, ne příliš jemné. Dobře zaoblené, nikoli však tlusté břicho. Silná zaoblená hruď.

Končetiny:

Končetiny jsou silné a svalnaté, středně dlouhé (délka v dobrém poměru k tělu). Zadní jsou poněkud vyšši než přední. Přední končetiny široko od sebe posazené. Středné mohutné kosti.

Tlapky:

Oválné s dlouhými štíhlými výraznými prsty. Polštářky jsou tlustší než u jiných plemen, vyvolávají dojem, jako by kočka chodila na "vzduchových polštářích".

Ocas:

Celkově štíhlý, silnější v nasazení, sbíhá se do špičky. Délka je přiměřená k tělu. Lví ocas (chomáček chlupů na konci ocasu) je povolen.

Srst a kůže:

Působí lyse, může být pokrytá krátkým jemným chmýřím. V textuře vypadá jako hadřík z kůže. Hladíme-li kočku po kůži, máme pocit, jako by kůže kladla odpor. Kožní záhyby ("faldíčky") jsou žádoucí zvláště kolem tlamy, mezi ušima a kolem lopatek. Faldíčky však nemají být natolik vyvinuté, aby ovlivňovaly normální funkce kočky. Krátké měkké jemné chlupy na nohou, hřbetu nosu a tvářových kostech, na zadní straně uší, na špičce ocasu a na šourku jsou povoleny.

Barva:

Přípustné jsou veškeré barvy i kresby všetně všech variet s bílou. Je povolen jakýkoli podíl bílé barvy.

Chyby:

Hlava:	Rovný profil, úzká hlava, chybění faldíčků na hlavě.
Tělo:	Celkově malá kočka, přilliš tenké tělo, křehký vzhled nebo jemná kostra, příliš zavalité nebo orientální.
Srst:	Značný podíl srsti na jiných místech než bylo popsáno. Každá známka zvlněné srsti nebo známka křížení s DRX či CRX. Jakákoli známka odstranění srtsti.

Celkový dojem:

Středně velká kočka, vzhledem k velikosti však překvapivě těžká.

Poznámka:

Kočka nemá být malá nebo útlá. Kocouři mohou být zřetelně větší než kočky, pokud jsou jejich proporce vyvážené. Sphynxové maji milou povahu, jsou živí, inteligentní a nejsou problematičtí při zacházení s nimi.

Vzhledem k náročnosti na teplotu je sphynx logicky vcelku přítulný společník. Na druhé straně je to zvíře svobodomyslné, které má rádo volnost. Proto špatně snáší pevné držení nebo chování. Ale jinak je to společenský tvor, který se přizpůsobí svému majiteli. Jsou hraví a neprojevují se u nich žádné sklony k agresivitě.
Sphynxové jsou středně velké kočky s dlouhý a svalnatým tělem, s dlouhýma a štíhlýma nohama a malými, jemnými tlapkami. Ocas je relativně dlouhý a tenký. Krk je středně dlouhý a hlava je jen mírně protáhlá. Až nepřiměřeně velké uši s lehce zakulacenými špičkami jsou u hlavy široké. Oči jsou zasazené hluboko a šikmé.
Bezsrstá kočka samozřejmě nevyžaduje téměř žádnou péči. Na druhé straně však kožíšek ostatním kočkám zajišťuje ochranu před nepříznivým počasím. A tu sphynxové postrádají. Proto je třeba se vyvarovat pobytu ve volné přírodě. Je to prostě Váš domácí mazlíček.