Kurilské ostrovy, ležící mezi Kamčatkou a ostrovem Hokkaido, často měnily svého majitele. Pravidelně se v tom střídalo Rusko s Japonskem.
  V roce 1855 podepsalo v Šimodě Japonsko s Ruskem smlouvu o přátelství. Její součástí byla také dohoda o rozdělení Kurilských ostrovů. Tzv. Severní teritoria, která sestávájí z ostrovů Etorofu-to, Kunaširi-to, Šikotan-to a souostroví Habomai, připadly Japonsku. Ostatní Kurilské ostrovy rozkládající se severovýchodně až ke břehům Kamčatky získalo Rusko.
  V roce 1875 je v Sankt Peterburgu podepsána nová smlouva, podle které celé Kurilské souostroví připadlo Japonsku výměnou za ostrov Sachalin. Osm let před tím prodal ruský car Alexander II. američanům Aljašku za 7,2 milionu dolarů.
  Tím končí výčet, kdy byly Kurilské ostrovy a jiná území v této oblasti, předmětem obchodní výměny. Dále už měnily majitele pouze jako válečná kořist. Ostatně, ve 20. století se hranice měnily často jako důsledek válečných konfliktů.

  Během rusko-japonské války, v roce 1905, Japonsko rozdrtilo ruskou baltskou flotilu v Cušimské úžině. Americký prezident Theodore Roosevelt následně zprostředkoval mírová jednání v Portsmouthu. Rusko se pak muselo vzdát jižní části ostrova Sachalin ve prospěch Japonska.
  V roce 1945, po prohrané Druhé světové válce, však Japonci ztratili jak Sachalin, tak Kurily včetně Severních teritorií. Další vývoj byl již poznamenán studenou válkou. V roce 1951 byla v San Francisku podepsána smlouva o formálním ukončení nepřátelství mezi Japonskem a spojenci. Japonsko se oficiálně zřeklo nároků na severní část Kurilských ostrovů.
  Rok před tím však vypukla Korejská válka a USA se zavázaly, že budou chránit Japonsko před komunismem. Proto se podpisu smlouvy neúčastnil Sovětský Svaz, a tak jižní část Kuril (japonská Severní teritoria) zůstala pod jeho kontrolou. Dodnes si na tyto ostrovy činí Japonsko územní nároky, které ovšem Rusko, jakožto nástupnický stát Sovětského Svazu, odmítá uznat.