|
|
|
|
Kurilský bobtail je relativně mladé plemeno koček. Na seznamu uznaných plemen
WCF figuruje sice již od roku 1995,
ale na seznamu FIFE je až od roku 2004.
V 80.letech 20.století začínal v Rusku organizovaný chov koček a lidé, vracející se
z cest na Dálný východ, dovezli první Kurily.
Původně byly tyto kočky řazeny mezi japonské bobtaily, od nichž se však v mnoha rysech lišily.
Měly sice krátký ocas, ale jak stavba těla, tak struktura srsti byla jiná než u japonských bobtailů.
Nejvýraznějším rysem bobtailů je jejich ocas. Je tvořen dvěma až patnácti obratli, které jsou
různým způsobem deformovány a zakřiveny. Viditelná délka ocasu je pak od tří do osmi centimetrů
(dle standardu FIFE).
Kurilský bobtail miluje vodu, je náruživý lovec a rybář. S ledovým klidem vleze i do
umyvadla plného vody, aby uspokojil své vodní touhy.
|
|
|
|
Dnešní kurilský bobtail se liší od původních volně žijících jedinců, a to většími rozměry.
V přírodě váží kocouři většinou 3,5 až 4 kg a kočky 2 až 2,5 kg. Kocouři chovatelsky podchycení se dvěma
až třemi známými generacemi předků váží 5 až 6 kg, kočky pak 3 až 4 kg.
Kurilský bobtail se vyznačuje výborným zdravím a velmi vyrovnanou povahou. Jeho divoké vzezření se
vůbec neodráží v temperamentu. V přírodě žijí tyto kočky v malých skupinách a společenské chování si
Kurilský bobtail zachoval také vůči člověku. Proto je neagresivní a zvídavý, a to nejen ve vztahu k lidem,
ale i k ostatním zvířatům. Vyžaduje hlazení, mazlení a tato přítulnost je jeho hlavní předností.
Je velmi pozorný a inteligentní, rychle se naučí vnímat příkazy, ale stejně
jako každá jiná správná kočka je plní jen v případě, uzná-li je pro sebe prospěšné.
|
|
|
| Standard plemene Kurilský bobtail |
| Hlava: |
Velká, lichoběžníkového tvaru, se zaoblenými konturami, na úrovni lícních kostí široká. Lehce zaoblený profil. Dobře vyvinutá široká brada. Lehké prohnutí od čela k širokému středně dlouhému přímému nosu bez výrazného stopu. |
| Uši: |
Střední velikosti, na bázi široké, otevřené mírně skloněné dopředu. Špička ucha je zakulacená.
| Pouze pro KBL: |
se štětičkami na špičce ucha a dlouhými ušními chomáčky chlupů. |
| Umístění: |
široce od sebe a středně vysoko nasazené. Vzdálenost mezi ušima se rovná šířce ucha. |
|
| Oči: |
Zakulacené, daleko od sebe a lehce šikmo posazené. Jakékoliv barvy od žluté po zelenou. Bílé kočky a kočky se zbarvením van, harlekýn a bicolour mohou mít oči modré nebo nestejně zbarvené. |
| Tělo: |
Kompaktní svalnaté se silnými kostmi. Hřbetní linie je lehce vyklenutá od plecí ke zvýšené zádi. |
| Končetiny: |
Středně dlouhé, silné se zakulacenými tlapkami. Zadní končetiny jsou delší než přední. |
| Ocas: |
Tvořený jedním nebo více zaúhleními nebo zakřiveními nebo jejich jakoukoliv kombinací. Může být tuhý nebo ohebný. Směr zakřivení není důležitý. Viditelná délka ocasu (bez osrstění) je od tří do osmi centimetrů. Velikost a tvar ocasu mají harmonizovat s celkovým vzhledem kočky. |
| Srst: |
Hustá, v textuře spíše jemná.
| Krátkosrstá varieta: |
Srst krátká, s dobře vyvinutými pesíky, tuhými polopesíky a mírně vyvinutou podsadou. |
| Dlouhosrstá varieta: |
Srst středně dlouhá, se slaběji vyvinutými pesíky, dobře vyvinutými polopesíky a méně vyvinutou podsadou. Je žádoucí plně osrstěná kočka s náprsenkou, bohatým límcem a kalhotami. |
|
| Barva: |
Povoleny jsou všechny barvy s výjimkou čokoládové, liliové, skořicové, plavé a s odznaky a jejich kombinace s bílou. Je povolený jakýkoliv podíl bílé barvy, např. bílý plamínek, bílý medailon, bílé skvrny na hrudi, břiše, tlapách atd. |
| Kondice: |
Zdravé silné zvíře. |
| Chyby: |
Ocas dlouhý 8 až 12 cm nebo kratší než 3 cm, ocas tvořený pouze jedním obratlem, v nasazení přímý ocas končící bambulí (tzv. zpožděný bobtailový efekt). Příliš vyklenutý hřbet, který negativně ovlivňuje vzhled a proporce kočky. Štíhlý typ a typ blízký japonskému bobtailovi. |
| Diskvalifikace: |
Absence ocasních obratlů, krátký, přímý ocas bez zaúhlení nebo zahnutí, ocas delší než 12 cm, deformace obratlů hřbetu. |
| Celkový dojem: |
Středně velká až velká svalnatá kočka s kompaktním, silným tělem a krátkým ocasem, který připomíná bambuli. |
|
|
 |
| schéma ocasních obratlů |
|
|
|
Každý bobtail má specifickým a
nezaměnitelným způsobem tvarovaný ocas. Při hodnocení těchto koček se rozlišují tyto základní typy ocasů:
Spirálka se skládá ze 3 až 15 obratlů, deformovaných pod relativně ostrým úhlem, takže tvoří spirálu.
Spojení obratlů je pohyblivé nebo polopohyblivé, přípustná je i kombinace pohyblivých a nepohyblivých úseků.
Stlačená spirálka se skládá ze 2 až 8 obratlů, které jsou dokonale zkrácené a deformované tak, že jsou
těsně stlačené jeden na druhém. Obratle jsou proto spojeny nepohyblivě.
Metlička skládající se z 5 až 10 obratlů, které tvoří zlomy pod tupým úhlem. Obratle jsou spojeny pohyblivě,
polopohyblivě, anebo i kombinací obojího. Takový ocas může být relativně dlouhý, a to až 1/3 délky běžného ocasu.
|
|
|
 |
| chyba: zpožděný bobtailový efekt |
|
|
Někdy však může docházet také k chybám.
Např. uvedený typ metlička je na samé mezi přípustnosti, protože jeho délka může často překročit
stanovené hodnoty standardu FIFE,
tj. 8 resp.12 cm (viz tabulka standardu plemene).
Mezi další nedostatky, které se občas mohou vyskytnout u krátkoocasých koček, patří rovněž
tzv. zpožděný bobtailový efekt. V takovém případě je ocas v nasazení přímý, prvních 5 až 7 obratlů
je bez jakýchkoliv deformací, tak jako u běžného ocasu. Pak je však ocas náhle zakončen několika deformovanými
obratli s různým stupněm pohyblivosti. Zakončení má nejčastěji tvar spirály.
Dalšími chybami jsou sice krátký, ale přímý ocas bez jakéhokoliv zakřivení, nebo ocas pouze s jedním obratlem, anebo dokonce bez obratlů.
|
|
|
To, že v nejvýchodnější výspě Ruska, na Sachalinu a Kurilských ostrovech, žijí kočky se
zkráceným ocasem, se vědělo už dávno. Muselo ale uplynout hodně vody, než dozrál čas k jejich "objevení".
Jejich domovina totiž leží ve vojensky a politicky velmi citlivé oblasti na hranicích mezi dvěma zeměmi, které byly
ještě na sklonku 20. století formálně ve válečném stavu.
Kurilské ostrovy se rozprostírají od jižního cípu Kamčatky až k východnímu pobřeží
severního japonského ostrova Hokkaido. V průběhu historie se v kontrole nad tímto územím
střídaly Rusko a Japonsko. V současné době je celé souostroví součástí Ruské federace.
|
| |
|
|
|
|
 |
